nar. 23. 4. 1942 Lidice (okr. Kladno)
dítě z vypálené obce Lidice
Je jedním ze sedmnácti dětí, které přežily vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. V době tragédie mu bylo pouhých sedm týdnů. Jeho otec byl popraven, matka zemřela v koncentračním táboře a desetiletá sestra Marie byla zavražděna v mobilním plynovém voze v Chelmnu. Jako kojenec by vybrán k převýchově a oddělen od matky. Po válce se ho ujala teta Marie Kvasničková, u níž vyrůstal v Praze a později v obnovených Lidicích.
V průběhu let vystudoval elektrotechniku a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy absolvoval několik semestrů v oboru filozofie a historie. Je také dlouholetým spolupracovníkem Památníku Lidice.
V rámci oslav 20. výročí osvobození obce byl v roce 1965 pozván do Pitína. Jeho návštěva s manželkou Jiřinou zde vyvrcholila udělením čestného občanství.
Čestný občan Pitína 1. 5. 1965.
Čoupek, Jiří: Dějiny Pitína a přifařených obcí Hostětína a Šanova. Pitín 2015, s. 137.