nar. 17. 10. 1905 Stříbrnice (okr. Přerov), zemřel 30. 11. 1987 Olomouc.
duchovní a apoštolský administrátor olomoucké arcidiecéze
Vystudoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a poté Bohosloveckou fakultu v Olomouci. Dne 5. července 1928 byl vysvěcen na kněze a poté se stal prefektem a v roce 1935 středoškolským profesorem na rodném gymnáziu, kde působil až do jeho zrušení komunisty v roce 1950. Po roce 1950 působil postupně v duchovní správě v Roštíně, Gottwaldově (Zlíně), Velehradě (1954–1959) a Uherském Brodě (1959–1963). Poté přešel do Olomouce, kde se stal kanovníkem a v roce 1969 po smrti Josefa Glogara kapitulním vikářem. Toto povýšení bylo výsledkem jeho povolnosti a ochoty přizpůsobit se požadavkům Státního úřadu pro věci církevní. Od roku 1964 spolupracoval také se Státní bezpečností jako agent.
V roce 1973 jej papež Pavel VI. na nátlak komunistické vlády jmenoval titulárním biskupem asseritským a apoštolským administrátorem olomoucké arcidiecéze. Jako člen biskupského sboru prosazoval Josef Vrana povolnost vůči vládě a podporoval sdružení Pacem in terris, v jehož řadách a předsednictvu zůstal i jako biskup. Zároveň se však snažil svědomitě plnit povinnosti správce arcidiecéze.
Jako uherskobrodský místoděkan se spolu s biskupem Róbertem Pobožným a generálním vikářem Josefem Glogarem zúčastnil pohřebních obřadů arcibiskupa Josefa Karla Matochy v Pitíně a jako apoštolský administrátor pravidelně ve výroční den úmrtí zajížděl na jeho hrob.