nar. 29. 5. 1902 Ostrožská Lhota (okr. Uherské Hradiště), zemřel 3. 11. 1982 Ostrava-Petřkovice.
římskokatolický kněz, spirituál olomouckého kněžského semináře
Po absolvování obecné školy v Ostrožské Lhotě a měšťanské školy v blízkém Uherském Ostrohu pokračoval ve studiu v Uherském Hradišti, kde žil v podnájmu a studoval na místním gymnáziu. Po maturitě v roce 1922 studoval bohosloví na Cyrilometodějské teologické fakultě v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze července 1926. Již 21. listopadu 1929 byl ustanoven spirituálem v kněžském semináři, kde v této funkci setrval až do 31. srpna 1948. Za 2. světové války podporoval utiskované studenty bohosloví i jejich rodiny. O prázdninách pak pobýval při poutní kapli sv. Antonína Paduánského na kopci nad rodnou Ostrožskou Lhotou, o jejíž zvelebování se zasloužil.
Od 1. září 1948 působil ještě chvíli jako kaplan u sv. Mořice v Olomouci a jako suplent pastýřské bohovědy na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého. Když však v roce 1950 odmítl spolupracovat s komunistickým režimem, byl zbaven všech funkcí a k 24. září 1950 jmenován kaplanem ve Velkém Ořechově, kde setrval do 11. července 1951. V roce 1951 byl přes svou nemoc zatčen a bez sdělení obvinění internován v klášteře v Želivě, odkud na protest proti svému zatčení a následnému propuštění odmítl odejít, než byl v roce 1955 z vězení vykázán. Po odchodu z vězení manuálně pracoval na různých pracovištích až do odchodu do důchodu v roce 1962. V roce 1968 mu bylo umožněno znovu vykonávat kněžskou službu. Krátkou dobu (od 1. října 1968 do 30. června 1969) opět působil jako spirituál v obnoveném kněžském semináři v Olomouci. Na začátku normalizace v roce 1970 byl umístěn jako kněz do Blatničky, avšak v roce 1975 mu byl opět odebrán státní souhlas s výkonem kněžské služby.
V dobách své kněžské služby usiloval Antonín Šuránek o záchranu řady kulturních památek, mj. v letech 1968–1969 o záchranu kaple sv. Rocha nad Mařaticemi a kaple sv. Šebestiána v Uherském Hradišti. Při památkové slavnosti za zemřelého arcibiskupa Josefa Karla Matochy v Pitíně 11. května 1968 byl ceremoniářem při slavnostní mši a po ní ještě pronesl vzpomínkovou promluvu. Napsal také řadu náboženských textů a stal se autorem životopisu Antonína Cyrila Stojana. Po Šuránkově smrti a pádu socialistického režimu v Československu byl započat proces jeho kanonizace. Diecézní proces blahořečení probíhal v letech 1996–1999, jeho platnost byla potvrzena v roce 2001. V roce 2002 bylo při příležitosti oslav stého výročí jeho narození v Ostrožské Lhotě otevřeno Pastorační centrum P. Antonína Šuránka.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_%C5%A0ur%C3%A1nek